ZAHRÁDKÁŘI ČEHOVICE

• nebyl v blízkosti pitné vody ani v zaplavované oblasti
• byl zajištěn kontakt se zemí (zlepšíme tím přístup mikroorganismů a půdních organismů ke kompostovanému matiálu)
• donášková vzdálenost nebyla velká (co nejblíže u zdroje biologického odpadu)
• byl kolem zásobníku dostatečný prostor pro manipulaci s nářadím
• byl přístupný i za deštivého počasí
• nebyl vystaven přímému slunci (ideálně v polostínu pod stromem)
• aby nepřekážel sousedům

Základní pravidla kompostování

• zabezpečme správnou velikost materiálu

Materiály musíme před zamícháním do kompostu upravit na správnou velikost. Nejdůležitější to je v případě hůře rozložitelných materiálů - dřevo, stonky starších rostlin, tvrdší části zeleniny, sláma, kukuřičné stonky... jejich velikost by neměla přesáhnout velikost palce na ruce. Měkké šťavnaté materiály, které jsou snadno rozložitelné není nutné zmenšovat.

Platí, že čím jsou menší částice, tím se rychleji zkompostují. Stejnětak nám i menší velikost materiálů zjednoduší práci při míchání a překopávání.

• kompostujeme a směšujeme všechny materiály

Základním předpokladem pro dobrý rozklad je vyvážené mísení materiálů. Platí, že dusíkaté materiály (hnůj, trus, posečená tráva, kuchyňský bioodpad, posklizňové zbytky ze zahrady...), které jsou většinou měkké, šťavnaté a zelené, musíme smísit s uhlíkatými (dřevná štěpka, piliny, hobliny, listí, sláma, papír...), které jsou většinou tvrdé, hnědé, suché. Jejich objemový poměr by se měl co nejvíce přibližovat 1:1. Důležité je, aby se tyto materiály opravdu míchaly a neukládaly ve vrstvách.

• Zabezpečme dostatečný přístup vzduchu

Kompostování je aerobní proces - za přístupu kyslíku. Proto se musíme v maximální míře snažit zajistit dostatečné provzdušnění kompostovaného materiálu. Na přístup vzduchu bychom měli myslet už při výběru kompostéru. Nesmíme zapomenout na větrací otvory, které umožní samovolné provzdušňování. Proto není vhodné kompostovat v úplně uzavřených nádobách nebo jámách. Další z možností jak zajistit dostatek vzduchu v kompostu je jeho překovávání. Mělo by se překopávat minimálně 1-2x během doby rozkladu.  

Prokopávkou kromě provzdušnění zajistíme i důkladné promíchání všech kompostovaných materiálů, čímž se zajistí rovnoměrnější rozklad. Platí i to, že každé prokopání urychluje rozklad.

• Zabezpečme správnou vlhkost

Pokud má kompostovaný materiál nedostatek vlhkosti, proces se zpomaluje nebo se přímo zastaví. Pokud je vlhkost nadměrná, dochází k nežádoucímu hnilobnému procesu, někdy až ke zkysnutí kompostu, což se projeví zápachem. 

Nadměrný výskyt mušek

Při kompostování kuchyňských odpoadů a většího množství odpadů z ovoce se v kompostérech obvykle objeví tzv. vinné mušky. V teple a v bezvětří se cítí dobře a rozmnožují se velmi rychle. 

Úprava: Kompostovaný materiál je třeba posypat/zakrýt půdou, vyzrálým kompostem, kamennou moučkou... Je dobré, pokud v nádobě vytvoříme průvan (mušky nesnášejí průvan). Nové, čerstvé kuchyňské odpady vždy smíchejme se suchými, uhlíkatými materiály a zahrabeme je minimálně 10cm pod povrch kompostovaného materiálu. 

Kdy je kompost hotový

Vyzrálý kompost je hnědé až tmavě hnědé barvy, drobtovité struktury, nezapáchá, ale voní jako lesní půda.

Doporučení:

Stromek, který má malé přírůstky stříhat brzo, stromek, který má velké výhony stříhat pozdě téměř před květem.

Choroby a škůdci ovocných stromů

STRUPOVITOST JABLONÍ

Na listech stromů se vytváří okrouhlé šedé až rezavé    skvrny

Ideální doba pro postřik je právě na jaře,nejpozději před květem. Druhý postřik hned po odkvetení a pak pokračovat v intervalech 10 až 14 dní, pokud je deštivé počasí.

Prostředky např. RUBIGAN 12 EC, BAYLOR 25 WP

PILATKA

Pilatka většinou způsobuje červivost ovoce.

Stromy se dají chránit postřikem,který se provádí na jaře po odkvětu.

Postřik zamezí hlavně množení vajíček tohoto škůdce.

Prostředky např. ZOLONE 35 EC

                     -na švestky SUMITHION SUPER

                     -na jabloně RELDAN 40

PADLÍ

Nejčastěji zasahuje stromy broskvové a jabloňové.

Tato houbovitá choroba je u nás jedna z nejnebezpečnějších chorob u nás.

Projevuje se bílými skvrnami na listech.

Prostředky RUBIGAN 12 EC, THIOVIT

KADEŘAVOST  BROSKVONÍ

Postřik se provádí na jaře a na podzim.

Podmínkou je, že pupeny nesmí mít ani náznak rašení.

Důležité je ošetřit celý povrch všech větví.

Teplota vzduchu by měla být vyšší než 7°C

Prostředky KUPRIKOL 50 v koncentraci O,6 %

POSTŘIKY PROTI ŠKŮDCŮM

Květopas jabloňový – NOVODOR FC, TALSTAR 10 EC

Mšice – AZTEC 140 EW

Obaleč jablečný – BIOBIT XL, DECIS EW 50

Svilušky – TALSTAR 10 EC

Bělásek ovocný – BIOBIT WP

HOUSENKY – BIOBIT WP, KARATE 2,5 WG